Hřbitov

17. října 2010 v 16:45 | Deborah W
Smutné místo, kde skončili naši předci, aby tam spali věčným spánkem. Docházíme tam za nimi a na jejich hrobech rozsvěcíme svíčky či lampy, dáváme květiny do váz, klademe věnce a v tichu rozjímáme a vzpomínáme. Vybavujeme si jejich tváře, v myšlenkách zase ožívají zážitky, které jsme společně s nimi prožili. A najednou...je po nich prázdné místo a my se s nimi setkáváme jen imaginárně...na hřbitově. Kde jednou sami skončíme, ve věčném koloběhu života a smrti. Všechny hřbitovy jsou obehnané zdí. Symbolu to oddělení mrtvých od živých. Náhrobní kameny nám zlatými nebo černými písmeny sdělují jména těch, kteří jsou už "na druhém břehu" a vybledlé fotografie ukazují jejich tváře. Co jméno, to jiný osud. Jaké asi byly všechny ty osudy, ukryté pod náhrobky a vrstvou hlíny? Hřbitov ožívá nejvíce v čase dušičkovém, tedy na začátku listopadu. Věnce, květiny, plápolající svíčky. V podzimním šeru trochu magická až hororová podívaná. Čas, kdy se údajně svět živých protíná se světem mrtvých.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama