Co bude dál?

26. března 2015 v 20:18 | Deborah W
Co bude dál? Kolik z nás a kolikrát si tuhle otázku položilo. Vždycky to dozajista bylo v nějaké zlomové situaci, kdy se něco, na co jsme byli zvyklí měnilo a předznamenávalo, že náš další život už nepoběží tak, jak běžel dosud. Na konfrontaci s osudem nejsme vlastně nikdy připraveni. Ať se už jedná o úmrtí někoho blízkého, rozchod s partnerem, ztrátu zaměstnání, nebo vážné onemocnění, pokaždé nás to tak zvaně vykolejí a většinou se ptáme, proč se to stalo zrovna nám? V každém případě se musíme k dané situaci nějak postavit, nějak zareagovat, zvolit další cestu. To je právě ten okamžik, kdy se ptáme, co bude dál?
Dál bude jenom to, o co se sami přičiníme a co budeme dál sami dělat. V prvním okamžiku se sice můžeme poradit s někým nám blízkým, ale sami záhy zjistíme, že svůj život máme ve svých rukou jenom my sami, a tudíž i veškerá důležitá rozhodnutí musíme učinit právě my.
Všechno zlé je pro něco dobré, jak říká přísloví. A i když je tragédie, která se nás v daném momentě právě dotýká, sebevětší, je možná jen jedním z našich životních úkolů, naučit se najít východisko, umět si poradit, a nakonec o sobě třeba zjistit, jaký potenciál vnitřní síly se v nás skrývá, ač jsme si zpočátku mysleli, že jsme úplně na dně.
Pokud nás postihne smrt někoho blízkého, je to obrovská tragédie a dál už není nic. Je to neměnné a definitivní. Zůstávají nám ale vzpomínky na člověka, kterého jsme měli rádi a tak je vlastně pořád dotyčný s námi.
Pokud se rozejdeme s někým, koho jsme milovali a věřili mu, bude nás to bolet. Pořád dokola se budeme sami sebe ptát, proč se to stalo, zda jsme tomu nemohli nějak zabránit, a co bez milovaného člověka budeme dělat dál. Časem třeba zjistíme, že jsme se s dotyčným k sobě nehodili, nebo že nás neměl dost rád, podváděl nás, že jsme každý chtěli vlastně docela něco jiného. A po nějaké době, až se na celou věc budeme dívat s odstupem, třeba zjistíme, že ten rozchod byl vlastně osvobozující.
Když ztratíme zaměstnání, tedy existenční jistotu, může to pro mnohé z nás znamenat jakousi past, když z náhlého nedostatku financí spadneme do dluhového kolotoče. To ale v tom nejkrajnějším případě. Pro mnohé to naopak může znamenat, že se posuneme někam dál. Že konečně najdeme práci svých snů, místo, kde budeme moct uplatnit svoje znalosti. Nebo se naopak novým věcem naučíme.
Co bude dál, se budeme ptát i tehdy, když si z lékařových úst vyslechneme zdrcující diagnózu, se kterou jsme ani v nejmenším nepočítali. V takovém případě bychom neměli podléhat skepsi, a tak zvaně to zabalit, ale bojovat. Pokud doopravdy budeme chtít nad nemocí zvítězit, máme už napůl vyhráno.
To vše je jen zlomek situací a okamžiků, kdy se ptáme, "Co bude dál?" Pokud se ale nad všemi zamyslíme, pak "Co bude dál?" má vlastně znamenat, že dál bude vždycky "Něco". Něco, o co se sami přičiníme, co sami dokážeme, nebo ... nedokážeme. Tak trochu nás to má ale nabádat k tomu, nikdy se nevzdávat a věřit, že bude líp!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama