Uprchlíci

15. července 2015 v 18:18 | Deborah W
Uprchlíci, to je snad nejskloňovanější téma posledních týdnů.
Uprchlíci, kteří se doslova valí po tisících na evropský kontinent z Asie a Afriky.
Uprchlíci, kteří se pro to, aby se do země zaslíbené dostali, rozhodli udělat cokoliv.
21. století zažívá svůj první velký uprchlický exodus.
Uprchlík utíká ze své země, kde podle něj přestalo být bezpečno. On i jeho rodina tam žili v bídě, nebezpečí hrozilo od teroristů i polovojenských režimů, a tak se jednoho dne rozhodl pro emigraci.
Sebrat se a jít. Mnohdy za sebou nechat léta budovaný domov, rodinu, přátele, známé, svět, který byl dotyčnému důvěrně známý. Sebrat se a zaplatit převaděčům za riskantní cestu přes moře s vědomím, že ne příliš kvalitní loď, mnohdy člun, se může díky přetíženosti potopit. Pak se nechat zadržet imigrační policií a přesunout do přeplněného utečeneckého tábora, to v lepším případě. V tom horším, skončit bezprizorně na ulici a myslet si, že teď na konci cesty, u cíle, se všechno v dobré obrátí. Evropo, jsem tady - postarej se o mě - dej mi najíst - dej mi práci - dej mi šaty - dej mi peníze - DEJ! A hlavně, ať mám co nejdříve stejnou životní úrovni jako tvoji rodilí obyvatelé. Tak, nebo hodně podobně, zřejmě uvažuje každý uprchlík.
Je chyba srovnávat pohnutky uprchlíků z minulého století s těmi dnešními. Zatímco, ti uprchlíci minulí, opouštěli své země hlavně z politických důvodů a vždy v rámci svého kulturního, sociálního i blízkého prostředí, dnešní uprchlíci chtějí hlavně vylepšit útěkem svou životní úroveň, a tu hledají v "bohatém" západním světě. Minulí uprchlíci pocházeli z tzv. "křesťanského světa", z Evropy, a zase do tohoto světa odcházeli. Z východní Evropy do Evropy západní. Z Evropy do Ameriky nebo Austrálie. Dovedli odhadnout, co je tam čeká, jaké na ně budou kladeny cíle a že vzájemné lidské vztahy a chování budou podobné.
Současní uprchlíci jsou převážně islámského vyznání. Jsou zvyklí na svět se svými zvyky a mravy, a pokud si vybrali Evropu, jako svou cílovou destinaci, ta se jim rozhodně přizpůsobovat nebude, naopak oni se musí v případě, že zde dostanou azyl, přizpůsobit a podřídit evropskému standardu a to se vším všudy. Jsou na toto vůbec připraveni? Jsou ochotni to přijmout? A dovedou si také vůbec představit, že si vybrali odlišné klimatické podmínky, než na jaké byli zvyklí? Vědí vůbec, jaké jsou v Evropě zimy, zvláště ti, co míří do severských zemí? Zatímco v Asii a Africe je v podstatě celoročně příznivé počasí, v Evropě klesají teploty v zimním období hluboko pod nulu. Počítají s tím? Sníh znají totiž mnohdy jenom z obrázků.
Přímo se vkrádá otázka, proč si jako cíl svého útěku nevybrali nějaký bohatý emirát? Spoléhají snad na evropský sociální systém podpor a dávek, který v emirátech neexistuje?
Současní uprchlíci jsou většinou také mladí muži mezi dvaceti až čtyřiceti lety věku a jdou za svým rozhodnutím emigrovat hodně tvrdě. Skrývají se ve vlacích, rozřezávají plachty kamiónů, kam se chtějí schovat a dopouštějí se řady podobných trestuhodných činů, za něž by měli být při dopadení potrestáni okamžitou deportací do země původu. Nemají totiž žádnou pokoru, vděčnost a úctu, která by pro žadatele o azyl měla být samozřejmostí. Naopak, mnohdy u nich převládá spíše agrese, což je vyhrocené zklamání nad tím, že tu na ně nikdo nečeká s otevřenou náručí.
Evropa zaspala a příliv emigrantů nezvládla. Nyní se mnohé státy snaží zachránit situaci a začínají se bránit, přísnými kontrolami hranic, letišť, nádraží, přístavů, vlaků, kamionů, lodí. Staví na hranicích zdi. Příkladem by mohla být Austrálie, která uprchlíky v současné době nepřijímá.
Útěk není řešením. Mnoho těch, kteří odešli ilegálně, bude stejně vráceno a zažije tak trpké rozčarování, které může vyústit v nenávist. Mnoho těch, kteří tu možná azyl dostanou, bude uvnitř stejně nešťastných, protože budou každodenně vystaveni konfrontaci jiného prostředí, jiným zvykům, jiné sféře náboženského vlivu.
Uprchlíci pocházejí hlavně ze zemí, kde byly svrženy diktátorské režimy a kde nyní panuje anarchie, chaos a území si zabírá tzv. Islámský stát. Nejsou ovšem mezi uprchlíky i příslušníci tohoto státu? Nesnaží se právě pod rouškou uprchlického exodu dostat do Evropy? Uprchlíci by měli proto být i náležitě prověřováni, jednak zda je jejich útěk opravdu tak nezbytný a hrozí jim v zemi původu opravdové nebezpečí, ne-li smrt, a jednak zda není jejich minulost spojena s terorismem.
Z pohledu uprchlíků by Evropa, která se v současnosti zmítá sama svými problémy, měla být jakousi záchrannou sítí. Tisíce utečenců chtějí práci, kterou ale Evropa mnohdy nemá ani pro své obyvatele. A dovede si někdo představit některou muslimskou ženu, nikdy nepracující, že tady den co den dojíždí do práce a podřizuje se zdejší pracovní morálce? Většinou se vymluví pro práceneschopnost z důvodu nevhodných podmínek, pracovního oblečení, zvyklostí, apod. Bude pak odkázána na svoji rodinu, ale ve většině případů na sociální systém té které země, a pak už je zase všechno špatně. Z uprchlíků se stanou nepřizpůsobiví, nechtění, nutně trpění.
Mnohem snazší je nabídnout pomocnou ruku uprchlíkům přímo v jejich zemi původu, v jejich prostředí. Dát jim najevo, že pokud se budou ve svém domácím prostředí snažit, mohou si vybudovat nejen hodnotný domov, ale i funkční stát, ve kterém budou spokojeni. Taková pomoc ale nespočívá v jednorázovém finančním daru, ale ve vytváření projektů, které budou znamenat nové pracovní příležitosti, možnosti vzdělávání, díky které se zvýší gramotnost.
Na závěr se hodí možná příměr z Bible, kdy Ježíš řekl hladovějícím. "Můžu Vás dnes nasytit rybou, ale bude to jen tento jeden jediný den, a zítra zase budete hladovět. Raději Vás naučím, jak máte ryby chytat".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mischelle Mischelle | Web | 15. července 2015 v 20:43 | Reagovat

Zajímavý článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama