Jak (ne)utíkat ze života?

24. září 2015 v 19:42 | Deborah W
Nejlepší obranou před nějakou nepříjemnou životní situací je prý buď útok, nebo útěk. Chtělo by se skoro říct, že kdo uteče, vyhraje, ale opak je pravdou.
V nepříjemné a zdánlivě neřešitelné situaci se můžeme ocitnout docela náhodou anebo se do ní dostaneme, a to ve většině případů, vlastním přičiněním. Pokud v té dané chvíli nemáme sílu nebo chuť ji řešit, zvolíme spásný útěk v domnění, že tím máme vyhráno a nepříjemnosti se rozplynou. Dostihnou nás ale dřív, než stačíme proběhnout pomyslnou cílovou vítěznou páskou. Dopadnou pak na nás s dvojnásobnou intenzitou a z banality budeme nakonec možná řešit opravdový problém s velkým P. Utíkat se tedy nevyplácí. V takovýchto případech je vždy nejlepší postavit se životu tak zvaně čelem a poprat se s ním. Ač nebudeme třeba vítězi a odneseme si nějaký ten šrám, budeme pomyslný ring opouštět s pocitem, že jsme to nevzdali, že jsme neutekli. Zjistíme tak, že každá věc má řešení. Že dluh, který jsme chtěli zaplácnout další půjčkou, se dá řešit splátkovým kalendářem. Že nevěra nás měla upozornit na dlouhodobou nefunkčnost vztahu, a tím že ji přiznáme, tento vztah buď opustíme, anebo se pokusíme urovnat. Že vzdorující dítě, kterému dáváme tučné kapesné, nestojí tak o peníze jako o naši lásku, a tím že se mu budeme víc věnovat, budeme zase trávit čas jako rodina. Že zaměstnání, které nás nebaví, se promítá nejen na našem výkonu, ale i nás vnitřně ubíjí, a tak jej raději opustíme a najdeme si smysluplnější. Že, pokud jsme se dopustili trestného činu, je lépe se přiznat, protože každý zločin zasluhuje trest a naše svědomí potom nebude zatížené výčitkami.
Jak vidno, život nese plno situací, před kterými by člověk nejraději utekl, ale tím by také, a to hlavně, utíkal sám před sebou a sám sebe by si mohl vážit pramálo.
Ale protože není útěk jako útěk, utíkat ze života se dá i tak zvaně tak, abychom si odpočinuli, odreagovali se. Utíkat proto můžeme za nejrůznějšími koníčky, a nejen těmi živými. Utíkat můžeme do přírody, za sportem, kulturou, hudbou, zkrátka za tím, co nebo kdo nás baví.
Na rozdíl od předchozích útěků, ale nyní běžíme pozvolným tempem a ne zběsilým úprkem, a víme, že až se tak říkajíc proběhneme, zase se osvěženi a posilněni vrátíme. Takže není útěk jako útěk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama