Červenec 2016

Bloguju, protože

26. července 2016 v 19:35 | Deborah W
Vlastně a hlavně nejraději píšu články rubriky "Téma týdne". Ne proto, že bych neměla vlastní nápady a o čem psát, ale mnohem zajímavější je rozepsat se na zadané téma. Je to totiž těžší, než když si člověk píše o čem chce sám. Nad zadaným tématem se musí alespoň trochu přemýšlet, nějakým způsobem jej zpracovat a pak jej "hodit" tzv. na papír. Témata, která se hlasováním dají sice trochu ovlivnit, napovídají o tom, zda jsme vůbec schopni dle jejich zadání něco vytvořit. Na některá mě články napadají hned, o některých přemýšlím delší dobu, a některá mi dávají zabrat, ale pokaždé nějaký článek vymyslím. Schopnost něco napsat má každý, záleží jen na tom, jak je to podáno ostatním a zda je to čtivé. Psaní článků pro mě jednak znamená formu relaxu, odreagování se, "přepnutí" z reality do fantazie, a hlavně ověření si své vlastní schopnosti, zda na toto téma něco napsat vůbec dokážu. A pak, jelikož mám ráda výzvy, je takovouto výzvou pro mě vždy v pondělí téma nového článku týdne.
Některé blogy jsou opravdu zajímavé a tématicky založené. Některá témata se ale "vykrádají", to když si lze na stránkách dvou různých blogů přečíst totožné nápady, a ke všemu ještě ne originální, ale stažené z internetu. To je pak trochu škoda, že si dotyčný(á) nedal(a) tu práci a nepřispěl(a) s vlastním nápadem.
Každopádně, psát blog nabízí neomezené možnosti pro všechny ty, kdo neváhají některé své myšlenky dávat na papír.

Nikdy se nezastavit

23. července 2016 v 19:36 | Deborah W
Začaly prázdniny, respektive teď jsou už téměř ve své polovině. Stejně tak na začátku prázdnin začaly i tradiční uzavírky dálnic, silnic, tramvajových tratí, chodníků, cest, zkrátka a dobře uzavírka, kam se podíváš. V letošním roce, a to ještě i před prázdninami, jsem měla možnost vyjet téměř na všechny dálnice vedoucí z hlavního města. Na D1 jsem měla možná velké štěstí, že jsem jí vždy opouštěla ještě u Mirošovic a tudíž se vyhnula uzavírkám, které začínají o pár desítek kilometrů dál. D3 je podivná dálnice, najet se na ní dá teprve kousek před Táborem a něco za Veselím nad Lužnicí je jí konec. Dál se projíždí více méně staveništěm, kde vedle staré "trojky" pokračuje dálniční výstavba. Tatrovky vyjíždějící ze stavby práší a pokud se dostanete do kolony, jedete krokem. D4 se pro jistotu začala opravovat hned za Zbraslaví. Dřívější rychlostní silnice má už také něco za sebou, ale ani po ní se nedostanete k cíli. Za Příbramí se stane zase obyčejnou "čtyřkou". Směrem na Strakonice se ještě na pár kilometrů stane ze silnice dálnice a naopak a tím je D4 u konce. Teď o prázdninách se začala opravovat i D5, částečné zúžení vozovky mezi Rudnou a Loděnicemi, ale bylo již před nimi. D6 končí v Řevničově a nejinak je na tom D7, ta má prozatím svůj konec u Slaného. D8 je docela průjezdná, chybí jen její malý úsek, který by měl být snad letos dokončen. Kdyby ji neblokovali ekologové, kterým asi nedošlo, že dálnice škodí méně než silnice, na které mnohdy řidiči nemohou jet plynule, tudíž víc řadí, tudíž se vyprodukuje více splodin, nebo sesuvy půdy, už tu mohla pár let stát. D10 se rovněž opravuje, na mnohých místech byl její povrch žalostný a do dálnice měla daleko. D11 snad bude konečně pokračovat až k polským hranicím. Dlouhá léta se zasekla u Hradce Králové kvůli výkupům pozemků. A cožpak D0, nebo-li Pražský okruh, spíše by se mělo říkat Pražský půlkruh. Jeho východní absence se v poslední době stává hodně závažná. Kamiony mají zákaz vjezdu do města, což je pochopitelné a možná to bude znamenat i omezení tohoto druhu dopravy. Ale dostaví do okruh? Nedostaví! Jižní spojka a Štěrboholská radiála se tradičně jako každé prázdniny rovněž v některých úsecích opravují. Zapeklité je tedy cestovat z hlavního města na všechny strany i ze všech stran do něj. Tento souhrn může znít tak trochu jako zastrašování a mnohé by to mohlo odradit od toho vůbec někam vyjet (pokud nemusí). Ale jsou prázdniny, a tak je třeba cestovat na dovolené a výlety. Jet a hlavně se nezastavit.
"Jet a hlavně se nikdy nezastavit" by ale mělo platit i pro silničáře, aby dálnice co nejdříve stály a v České republice jsme si nemuseli připadat jako na velkém dopravním staveništi.

Hluboko uvnitř

16. července 2016 v 19:19 | Deborah W
Hluboko uvnitř v naší paměti máme uchované vzpomínky, o kterých si myslíme, že už jsme na ně dávno zapomněli. Jsou to možná útržky zážitků, střípky okamžiků, které proletěly naším životem jako raketa, a ač jsme na ně už dávno zapomněli, přesto jsou právě hluboko uvnitř uloženy. Občas se nám někdy z paměti vynoří i taková vzpomínka, kterou jsme chtěli ze své paměti vytěsnit. A pak s ohromením zjišťujeme, že tam stále hluboko uvnitř je, jako jakýsi nesmazatelný software.
Člověk údajně používá svůj mozek pouze z jedné třetiny. Co se pak ale ukrývá v těch zbývajících dvou třetinách? Co je asi skryto tam hluboko pod povrchem a co se údajně dá někdy probudit v hypnóze?

Hluboko uvnitř pod hladinou oceánů se nacházejí nejen potopené vraky lodí, na jejichž palubách mnohdy zůstaly nejrůznější poklady, ale i neprobádaná flóra a fauna. Člověk zdaleka nedokázal probádat všechny hlubiny oceánu a mnohdy mu pak zamrazí v zádech, když voda vyvrhne na břeh, většinou již pozůstatky, nějakého neznámého mořského živočicha. Legendy o obřích krakaticích, které dokážou stáhnout loď pod hladinu, nemusí tak být zdaleka jen legendami.

Hluboko uvnitř vesmíru se možná skrývají planety podobné naší Zemi a možná na nich existuje život podobný tomu našemu. Hluboko uvnitř vesmíru se ale rovněž tak může nacházet zkáza, která by mohla znamenat konec pro lidstvo. Hlubiny vesmíru jsou nekonečné a mnohdy nahánějí spíše strach, než touhu do nich proniknout.

Téměř vždy je hluboko uvnitř něco skryto. Zda je to dobré nebo špatné, nelze na první pohled posoudit. Zda to stojí za objevení či je lepší na to zapomenout, musí posoudit každý sám. Ale, někdy je možná lepší nedráždit zbytečně hada bosou nohou. A pokud ano, tak mít na nohou dobré holínky.



Falešný úsměv

8. července 2016 v 19:52 | Deborah W
Falešný úsměv se před volbami vždycky objevuje na tvářích politiků, kteří se snaží ulovit potencionální voliče. Usmívají se jím z reklamních poutačů na ulicích i vedle silnic a slibují všechno možné i nemožné, jenom aby jim volič dal svůj hlas a oni mohli usednout do parlamentní lavice. Falešný úsměv nasazují i tehdy, když sestupují mezi lid, uchylují se k trapným kulturním vystoupením či sportovním výkonům, nalévají polévku či rozdávají párky. Jak rychle pak ale z jejich tváří onen falešný úsměv mizí, když už je po všem. Ať se do lavic dostanou či nikoliv, jejich "hra" skončila, voliče již na další čtyři roky nepotřebují a falešný úsměv již není proto třeba nasazovat.
Falešný úsměv si nasazují i nejrůznější obchodní poradci a dealeři, kteří chtějí prodat za každou cenu své produkty a tímto podbízivým gestem se snaží zaujmout potencionální zákazníky. Už, když někdy zvednete telefon a v něm se ozve hlas takovéhoto "obchoďáka", můžete ihned zaregistrovat, jak z jeho hlasu přímo falešný úsměv tryská. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Jakmile se lapit nedáte, přívětivost se velice rychle změní v nevraživost.
Falešným úsměvem se usmívají i adeptky na nové miss, které prvně zkoušejí, jaké to je, stoupnout si na prkna, co znamenají svět. A jejich úsměv mizí v okamžiku neúspěchu, kdy si sice užily svých pět minut slávy, ale velký svět módy jim zůstává odepřen.
Smích prý prodlužuje život a není nad to, když se člověk upřímně zasměje, ať už dobrému vtipu, komické situaci nebo sám sobě. Upřímný smích je totiž nad všechny falešné úsměvy, které odrážejí toliko jen nucenost a křečovitost.

Jdi a kup si mozek

3. července 2016 v 17:28 | Deborah W
Jdi a kup si mozek, nebo lépe řečeno mozeček a dle receptu je možno připravit mozečkové krokety.
Mozečkové krokety:
25 dkg mozečku, 2 žemle, 1 - 2 vejce, 5 dkg másla, sůl, pepř, zelená petrželka.
Na másle zpěníme cibulku a na ní usmažíme očištěný mozeček. K mozečku přidáme žemle namočené v mléce, vejce, sůl, pepř, zelenou petrželku. Za stálého míchání necháme vše zhoustnoust. Z vychladlé směsi uděláme placičky, obalujeme je jako řízky a smažíme na oleji. Jako přílohu lze připravit brambory. Mozeček je bohatý na fosfor.