Listopad 2017

YouTube a blog

Čtvrtek v 19:17 | Deborah W
Když se ještě před prá lety chtěl někdo realizovat v psaní článků, povídek, ba i knih, a nebyl profík, nezbývalo mu, než trpělivé obesílat noviny a časopisy, či se dotazovat nakladatelů, zda by byli ochotni jeho díla zveřejňit nebo vydat. Cesta to bylo složitá, mnohdy trnitá, a na jejím konci se ve většině případů objevovalo "bohužel, nemáme zájem", "zkuste se zlepšit v psaní", "zkuste to později".
To samé zažívali nadšenci videa, kteří něco amatérsky natočili a rádi by se stím pochlubili. Distributoři, producenti i dramaturgové ale striktně sdělili, že tohle se nehodí do jejich koncepčního plánu.
S nástupem internetu a "rozjetí" YouTube a blogu, obojí padá. Kdo chce psát, píše. Kdo chce točit, točí. Tvorbu těchto jednotlivců si může přečíst široké spektrum členářů a jejich videa může shlédnout mnoho diváků. Dnes nejsou ničím a nikým omezeni, a pokud jim nevadí, že za to neinkasují tučný honorář a dělají to proto, že je to baví a naplňuje, pak je to v pořádku.
Ale, i zde platí, že by to měla být hlavně záliba, nikoliv žrout času, kdy u obrazovky strávíte 24 hodin denně a jste ve stresu, pokud se Vám nepodaří vymyslet nebo natočit další příspěvek.
Zkrátka a dobře, obojí by mělo obohacovat nejen toho, kdo na YouTube a blog přispívá, ale i ty, kteří tyto příspěvky sledují.

Navždy

Čtvrtek v 19:05 | Deborah W
Navždy, v sobě nese jakési definitivum. A sice, že něco bude trvat a nikdy to neskončí. Jenže, všechno jednou skončí, protože nic netrvá věčně. Zářný příklad je rozpad tzv. "východního bloku" nebo též pád "železné opony", kdy evropské státy podléhající sféře Sovětského svazu povinně hlásaly, "se Sovětským svazem a nikdy jinak", čímž se rovněž myslelo navždy. Naštěstí postupně přišly v jednotlivých zemích revoluce a tuto teorii rozmetaly jako domek z karet.
I některá manželství se uzavírají s tím, ža je to navždy, ale procento vysoké rozvodovosti ukazuje, že navždy, je v tomto případě jenom zbožné přání. Čím to vlastně je, že si dva, na začátku milující se lidé, přestali rozumět? Možná tím, že spolu neumějí komunikovat. Možná tím, že mají odlišné zájmy, cíle a plány. Možná během života potkají někoho, s kým si rozumí víc a proto je to "navždy" najednou pomíjivé a bezvýznamné. Počáteční zamilovanost vyprchá a pokud nemá vztah pevný základ, třeba právě ve společných zájmech, na kterém může stavět, pak je konec.
Navždy není vlastně opravdu nic. Co nerozdělí člověk, rozdělí smrt. A tak nic nepřetrvá. Zdánlivě definitivní význam tohoto slova je tedy značně zavádějící a pokud se nad ním dá hlouběji uvažovat, stojí na hodně vratkých nohách.
Navždy, tak alespoň dává jistou naději, kterou si přejeme mít, aby byly naše životy žitelnější. A naděje umírá poslední. Taky není navždy.

Boj

1. listopadu 2017 v 19:35 | Deborah W
V neděli svedli boj s přírodními živly v podobě bouří Grischa a Herwart hasiči. Bouře, které se prohnaly naší republikou napáchaly mnoho materiálních škod a za oběť jim padly i čtyři lidské životy. Hasiči, nejen ti profesionální, ale i dobrovolní, prožili neděli jako perný den, kdy neustále vyzváněla tísňová linka, a aby stihli být na všech místech, kam je zavolali, muselo by jich být alespoň pětkrát tolik. Hasiči už dávno nebojují jenom s ohněm, ale jejich práce se rozšířila i o likvidaci událostí při povodních, vichřicích, autonehodách, ale i událostech v továrnách. Muži mnoha profesí dalo by se říct. Kácejí stromy, zajišťují střechy, vyprošťují auta, likvidují toxické havárie a mnoho dalšího. Nasazují své životy, aby bojovali v mnohdy prohraných bojích. S přírodními živly se totiž většinou vyhrát nedá. To, co člověk dlouhou dobu buduje, přírodní živly během pár vteřin zničí. Je to nespravedlivé, ale bohužel je to realita. Hasiči jsou pro nás symbolem toho, že i když se jedná o mnohdy marný boj, přesto se do něj pouštějí, a tím nám vlastně vnukají naději, že přece jen není vše ztraceno. Patří jim velký dík, kterého se jim mnohdy nedostává. Zasloužili by si i podstatně vyšší finanční ohodnocení a stát by se o ně, jako o své zaměstnance, měl mnohem lépe postarat, než třeba o poslance nebo mnohé úředníky, kteří celý den prosedí na židli a není za nimi vidět žádný výsledek. A ač nedělní boj s živly dopadl tak jak dopadl, ač je jeho bilance tragická, tak hasiči jej přesto vyhráli. A já jim všem posílám slova díků za všechno, co vykonali.